|
Co je ptačí chřipka? (13.01.2006)
Ptačí chřipka je kontagiózní onemocnění zvířat způsobené viry, jež běžně infikují především ptáky a méně často vepře. Ptačí chřipka je vysoce druhově specifická, ale vzácně může překonat bariéru druhu a způsobit infekci člověka.
|
|
Jaké viry způsobují vysoce patogenní onemocnění? (13.01.2006)
Chřipkový virus typu A má na svém povrchu 2 stěžejní antigeny – hemaglutinin a neuraminidásu. Hemaglutinin existuje v 16 variantách (H1-H16), neuraminidása v 9 variantách (N1-N9).
|
|
Co je výlučného na posledních vzplanutích infekce u drůbeže? (13.01.2006)
Epizoocie u drůbeže, jež se postupně evidují v jihovýchodní Asii od poloviny roku 2003, jsou historicky nejrozsáhlejší a nejzávažnější. Nikdy předtím v historii nebylo zasaženo tak rozsáhlé území a následně usmrceno takové množství ptáků.
|
|
Které země byly zasaženy epizoociemi drůbeže? (13.01.2006)
Od poloviny prosince do února 2004 byly epizoocie u drůbeže způsobené subtypem H5N1 hlášeny celkem z 8 asijských zemí: Korey, Vietnamu, Japonska, Thajska, Kambodže, Laosu, Indonésie a Číny.
|
|
Mohou stěhovaví ptáci přenášet vysoce patogenní formy viru? (13.01.2006)
Role migrujících ptáků v přenosu vysoce patogenní formy chřipky není zcela jasná. Divoké vodní ptactvo je přirozeným rezervoárem všech subtypů chřipkového viru typu A. Patrně již po staletí je nositelem viru bez známek onemocnění.
|
|
Jaký je vliv na zdraví lidí? (13.01.2006)
Široká persistence viru H5N1 v populaci drůbeže má dva důležité aspekty pro lidské zdraví. Prvním je přímý přenos infekce na vnímavou osobu s následným rozvojem těžké infekce.
|
|
Kde se lidské infekce vyskytly? (13.01.2006)
Lidské infekce se dosud vyskytly v Thajsku, Kambodži, Vietnamu a Indonésii.
Hong Kong evidoval 2 epizody lidských infekcí: první v roce 1997, kdy z 18 nakažených 6 osob zemřelo. Podruhé v roce 2003, kdy tento virus způsobil 2 infekce s jedním úmrtím v rodině s recententní cestovní anamnézou (jižní Čína).
|
|
Jak se lidé nakazí? (13.01.2006)
Hlavní roli v přenosu infekce hraje přímý kontakt s infikovanou drůbeží či s předměty, které samy o sobě mohou být virem kontaminovány. Většina infekcí se vyskytla v uvedených státech ve venkovských nebo příměstských oblastech tam, kde je doma chovaná drůbež, jež se často volně pohybuje i v těch místech, kde si hrají malé děti.
|
|
Může se virus snadno přenést z ptáků na člověka? (13.01.2006)
Jednoznačná odpověď je „NE“. Ačkoli se při poslední epizoocii nakazilo více jak 100 osob, je to ve srovnání s ohromným množstvím infikovaných ptáků a vysokým počtem příležitostí k expozici člověka počet velmi malý, především v oblastech s drůbeží chovanou v těsné blízkosti obydlí. Doposud přesně nevíme, proč se - za stejných podmínek - někteří z nich nakazili a jiní ne.
|
|
Jaké je tedy pandemické riziko? (13.01.2006)
Virus H5N1 splňuje první dvě podmínky, je novým virem pro člověka (virus H5N1 doposud necirkuloval v lidské populaci) a do současnosti je známo více než 100 potvrzených případů onemocnění člověka s více jak polovinou fatálních průběhů.. Pokud se tento subtyp dostane do lidské populace, nebude mít nikdo protilátky.
|
|
K jakým mutacím tedy musí dojít, aby se virus H5N1 stal pandemickou variantou? (13.01.2006)
Virus může usnadnit interhumánní přenos prostřednictvím dvou základních mechanismů: prvním je tzv. reasortment, kdy dochází k výměně genetického materiálu „ptačího“ a „lidského“ chřipkového viru při společné infekci člověka či prasete.
|
|
Jak vážné je současné pandemické riziko? (13.01.2006)
Riziko vzniku pandemické chřipky považuje WHO za vážné. Virus H5N1, který je nyní pevně ukotven v rozsáhlé části Asie, představuje stálé riziko přenosu onemocnění na člověka.
|
|
Existují ještě další důležitá fakta? (13.01.2006)
Domestikované kachny jsou nyní schopné vylučovat velké množství vysoce patogenního viru, aniž by u nich docházelo k rozvoji onemocnění a jsou tedy tichým rezervoárem viru udržujícím přenos na ostatní ptáky.
|
|
Proč jsou pandemie tak děsivé? (13.01.2006)
Chřipkové pandemie jsou nápadné rychlým šířením onemocnění prakticky ve všech zemích světa. Jakmile dojde k takovému šíření infekce, je zastavení pandemie považováno prakticky za vyloučené, neboť virus se kapénkovou nákazou šíří velmi rychle.
|
|
Které varovné signály jsou nejdůležitější pro určení počátku pandemie? (13.01.2006)
Za nejdůležitější varovný signál předznamenávající vznik pandemické varianty se považuje onemocnění skupiny lidí časově a místně související a vykazující typické příznaky.
|
|
Jaký je stav přípravy a výroby vakcíny? (13.01.2006)
Vakcína účinná pro pandemické variantě není doposud k dispozici. Každoročně se připravují sezónní chřipkové vakcíny, ale ty nemohou být účinné proti pandemickému kmeni.
|
|
